Siřem z Wikipedie

Název obce pochází ze staročeského vlastního jména Sirzem. Prvně je v písemných pramenech uváděna v roce 1237, kdy se podle ní psal vladyka Bohuslav se synem Nevlasem. Roku 1325 vesnici král Jan Lucemburský prodal Vyšehradské kapitule. Ta zde nechala v polovině 14. století postavit farní kostel. Po husitských válkách se Siřem dostala do šlechtických rukou. Postupně patřila k panstvím Petrohrad, Blšany, Libořice a Krásný Dvůr. V 17. století fara zanikla. V roce 1654 zde žilo 13 hospodářů s vesměs německými jmény. Už v té době se tu pěstoval chmel. Cholera, která zde vypukla v roce 1680, si vyžádala 13 obětí. V 17. století se pro Siřem, která se zcela poněmčila, začalo používat německého názvu Zürau. V roce 1875 zde byla otevřena škola, prvním učitelem byl Josef Urban. V roce 1892 byl postaven nový most přes Blšanku. Češi, kteří zde v roce 1930 tvořili čtyřprocentní menšinu, zde roku 1925 otevřeli jednotřídní školu. V 19. a 20. století byla Siřem významná svým chmelařstvím, ze žateckého poloraného červeňáku zde byla vyšlechtěna odrůda "Siřem". Počátkem 20. století působilo v obci několik hrnčířskýchdílen. Nejvíce obyvatel v Siřemi žilo v roce 1890 – celkem 385.

Na počátku září 1917 byla u Franze Kafky diagnostikována tuberkulóza. Kafka odmítl návrhy přátel na léčbu v některém plicním sanatoriu a rozhodl se odjet za sestrou Ottlou Kafkovou do Siřemi, kde hospodařila na statku švagra Karla Hermanna.

V Siřemi Kafka pobýval s několika kratšími přestávkami od 12. září 1917 do 30. dubna 1918. Již v září 1917 za ním do Siřemi přijela z Berlína jeho snoubenka Felice Bauerová. Setkání však jen prohloubilo vzájemné odcizení. K definitivnímu rozchodu obou partnerů došlo během Vánoc 1918 v Praze. V lednu Kafku v Siřemi navštívil i přítel Oskar Baum, pražský židovský spisovatel. V Siřemi Kafka bydlel s největší pravděpodobností na návsi v domě čp. 35, který byl po 2. světové válce zbořen. Ke Kafkovi má však nepochybně vztah další dům na návsi, a to čp. 6. To byla obytná budova statku, na kterém Ottla hospodařila a kam se Kafka chodil stravovat. Když Kafkovi vypršela zdravotní dovolená, odjel na konci dubna opět do Prahy.

Během svého siřemského pobytu se Kafka věnoval hlavně procházkám a četbě. Napsal zde sbírku úvah vydanou posmrtně pod názvem Aforismy. Někteří odborníci zabývající se Kafkou jsou přesvědčeni, že zdejší sýpka je předlohou pro jeho román Zámek.[7]