Franz Kafka v Siřemi

blog o pobytu Franze Kafky v Siřemi


Siřem a Franz Kafka

Na počátku září 1917 byla u Franze Kafky diagnostikována tuberkulóza. Kafka odmítl návrhy přátel na léčbu v některém plicním sanatoriu a rozhodl se odjet za sestrou Ottlou Kafkovou do Siřemi, kde hospodařila na statku švagra Karla Hermanna.

V Siřemi Kafka pobýval s několika kratšími přestávkami od 12. září 1917 do 30. dubna 1918. Již v září 1917 za ním do Siřemi přijela z Berlína jeho snoubenka Felice Bauerová. Setkání však jen prohloubilo vzájemné odcizení. K definitivnímu rozchodu obou partnerů došlo během Vánoc 1918 v Praze. V lednu Kafku v Siřemi navštívil i přítel Oskar Baum, pražský židovský spisovatel.

Mezi zájemci o Kafku se občas diskutuje otázka, kde Kafka v Siřemi bydlel. Podle pozemkových knih patřily do roku 1914 Leopoldu Hermannovi, otci Kafkova švagra Karla, hned čtyři usedlosti: čp. 2, 6, 11 a 35. V roce 1914, v souvislosti s odstěhováním do Prahy, Hermann dvě z nich prodal: čp. 2 Ferdinandu Riedlovi a čp. 35 Karlu Makuschovi. Zbývají tedy čp. 6 a čp. 11.[Z různých zmínek v Kafkových dopisech přátelům, které psal ze Siřemi, víme, že v domě bydlel s Ottlou, měl pokoj v patře, z oken viděl jednak na náves, jednak přes střechy domů úbočí kopce a na něm pole. Oskaru Baumovi v polovině září 1917 napsal, že ho z protějšího velkého hospodářství velice ruší zvuk klavíru (ironicky poznamenal, že je snad jediný v severozápadních Čechách) a křik domácích zvířat. Tomuto popisu neodpovídá ani dům čp. 6, který je sice na návsi, ale není patrový, ani čp. 11, které je od návsi daleko. Občas se vyskytuje názor, že Kafka s Ottlou bydleli v čp. 15, což má dokládat jejich společná fotografie před jeho dveřmi. Problémem je, že z majetkového hlediska nemělo čp. 15 s rodinou Hermannů nikdy nic společného, že domek byl v době Kafkova pobytu přízemní jako dnes a že z něj tudíž nebylo vidět přes střechy na kopce.

Otázku pobytu sourozenců Kafkových vyřešila na pohlednici, odeslané Maxi Brodovi ze Siřemi 20. září 1917, samotná Ottla. Vyznačila na ní dům, kde s Kafkou bydlí. Jednoznačně to je čp. 35, které bylo po 2. světové válce zbořeno. Ottla opravila šipku, kterou topografie Siřemi zatím neznalý bratr označil jako své bydliště dům, kde bydlela rodina Feiglů. Velký dvůr, odkud Kafku rušilo zvířectvo a klavír, bylo čp. 2 položené hned naproti přes silnici. Aniž studoval siřemské pozemkové knihy, označil čp. 35 za místo i renomovaný kafkovský badatel Klaus Wagenbach. Jediným sporným bodem je, že v roce 1917 čp. 35 už tři roky Hermannům nepatřilo. Karl Makusch byl ale nejbohatší sedlák ve vsi, nemovitostí měl víc a mohl Kafkovým k dočasnému bydlení dům pronajmout. Když Kafkovi vypršela zdravotní dovolená, odjel na konci dubna opět do Prahy. Během svého siřemského pobytu se Kafka věnoval hlavně procházkám a četbě. Průběžně zde pokračoval v psaní letmých poznámek, které byly později souhrnně vydány pod názvem Aforismy.

Od šedesátých let dvacátého století se vedou diskuze o místě, které mohlo Kafkovi sloužit za inspiraci k románu Zámek. Za jednu z možností se považovala a v publicistice stále považuje právě Siřem, zejména s ohledem na její dominantu, kontribuční sýpku nad vsí. Naproti tomu německý literární historik a specialista na kafkovskou problematiku Klaus Wagenbach byl přesvědčen, že předlohou byl zámek v Oseku na Strakonicku. V roce 1852 se zde narodil spisovatelův otec Hermann a Kafka Osek několikrát navštívil. Román Zámek do souvislosti s Osekem dával rovněž Ladislav Stehlík, naproti tomu historik Hugo Rokyta viděl předobraz románu v zámku Střela u Strakonic. Každodenní styk s venkovskou komunitou však v Kafkově mysli jistě zanechal stopy. Jak poukázal už Max Brod, těsný kontakt s německými siřemskými sedláky románovou atmosféru Zámku ovlivnil. V případě umělce s tak intenzívní imaginací, jakou měl Franz Kafka, mají při vzniku díla vliv nejrůznější vrstvy vědomí a podvědomí. Topografii románu Zámek formovaly mnohé z nich a v konečném výsledku není určitelné a ani podstatné, jakou roli v ní hraje Siřem, Osek nebo nějaké jiné místo.